South Coastal Track 13.04-17.04.2013
South Coast Track, den první 13.04.2013
Noc strávená u pláže kousek od začátku trasy byla super, pozoroval jsem moře a ptáky, kteří se vznášeli nad mořskou hladinou, hodně tam foukalo a na vlny byla hezká podívaná.
Ráno jsem ještě zajel do blízkého městečka, aktualizoval stránky, u toho si udělal snídani, začátek cesty je od parkoviště v Rarakau, cestička se vinula mezi stromy a po zhruba půl hodině odbočila na pláž, zdejší pláže jsou písčité I kamenité, měl jsem občas co dělat, aby mě vlny nepromáčely boty, nebylo tam moc prostoru pro chůzi, ale vychutnával jsem si to.
Vzdálenost k první chatě od parkoviště je dvacet kilometrů a doba strávená na cestě sedum hodin, za tu dobu se mě batoh pěkně pronesl, mám v něm zásoby na osum dnů i další nezbytnosti, má něco kolem dvaceti pěti kil. Je to tady ten pravý NZ, nádherný prales, divoké moře a klid, chata je vybudovaná ze staré školy, bylo tady v minulosti malé městečko, těžilo se tady dřevo a molo u moře bylo přizpůsobené na nakládání klád, zítra půjdu k další chatě po staré dřevařské cestě, určitě to bude zajímavé, na cestě jsou rekonstruované staré dřevěné viadukty, cestou do chaty jsem nikoho nepotkal, v chatě jsou dva chlapíci z odboru životního prostředí, koukali na mě jako na zjevení co tady dělám, čekali, že tady nikdo nebude, nechali se sem přivézt vrtulníkem, připravují tady zásoby dřeva na zimu, u toho si ulovili jednu srnku.
Dnes jsem se i vykoupal v moři, bylo pěkně ledové, ale koupel už byla nezbytná.
South Coast Track den druhý 14.04.2013
Dnešní porce kilometrů byla šestnáct, od chaty Port Craig School Hut k chatě Wairaurahiri Hut se šlo celkem dobře až na nějaké úseky, kde to bylo hodně podmáčené, opět jsem nikoho nepotkal, v chatě jsem sám po pěti hodinách chůze.
Chata je postavená hned u řeky, mám na ní z okna výhled, řeka směřuje k moře, takže po nezbytné přípravě jídla se moje použité nohy šinuly kolem řeky směrem na pláž, ta nebyla daleko, asi dva kilometry. Vyrušil jsem tam spoustu ptáků, kteří se u ústí řeky usadili, moře tady je nádherné, zase veliké vlny, které se lámou a s hlomozem narážejí na pobřeží, na pláži je spousta krásných mušlí, asi jsem s tím už otravnej, ale je to super, mám moře moc rád.
Zítra ráno uvidím, jak bude vypadat počasí, podle předpovědi má pršet, ale to už mělo dnes odpoledne a nic se neděje, tady je počasí hodně nepředvídatelné, stačí aby odněkud zafoukalo a vše je jinak, v jednom dni, tady může pršet, svítit slunko i sněžit najednou, být tady meteorologem, tak člověk musí mít trochu věštecké nadání.
South Coastal Track den třetí 15.04.2013
Během noci na dnešek opravdu začalo pršet, jak,, věštci“ předpověděli. Chatka je pěkná, mám tady kamínka i vodu, rozhodnul jsem se zůstat na stejném místě a pořádně prozkoumat zdejší pobřeží, kolem desáté přestalo pršet, už včera jsem šel kolem řeky směrem k moři, tou samou cestou jsem směřoval na pláž, jsou tam velké balvany, něco jako velké oblázky, po pláži mě to pustilo asi tři kilometry jedním směrem a pak už byl útes, kolem kterého se nedalo projít.
Je to zvláštní pocit se procházet po pláži, kde máte dojem, že tam nikdo před vámi nebyl, je to moc hezký kus pobřeží.
Zítra uvidím, jaké bude počasí, rád bych šel zpátky na chatu Port Craig School Hut, dál už nepůjdu, protože po těch deštích to bude určitě hrozně podmáčené.
South Coast Track den čtvrtý 16.04.2013
Trasu z Wairaurahiri Hut do Port Craig School Hut jsem zvládnul za čtyři hodiny bez zastávek, ráno nepršelo a šlo se pěkně, cesta byla po deštích jedna velká kaluž, podle toho vypadají moje boty. V chatě Port Craig School Hut je větší parta z odboru životního prostředí, dodělávají tady práci, kterou začala předcházející skupinka.
Po osušení a jídle se nabízela zase zdejší pláž, začalo pršet, vzal jsem na sebe pláštěnku a vyrazil směr moře. V minulosti, když se tady těžilo dřevo, tak to musela být pěkná vesnička, z ní tady zůstala akorát původní škola s několika zříceninami, ale má to něco do sebe.
Chlápci pracují venku v dešti, já si sedím v chatce s čajem. Večer se s nimi zase budu snažit komunikovat, ale je to obtížné, hrozně drmolí a mají k tomu ještě nějaký zdejší jižanský dialekt, bude to zajímavé.
South Coast Track den pátý 17.04.2013
Komunikace s partou pracantů ze životního prostředí trochu vázla na jejich opravdu obtížné výslovnosti, mluví tím stylem, že chvilkama jim není vůbec nic rozumět, je to jak úplně jiná řeč, ale když chtěli a mluvili srozumitelně, tak se to dalo, ukázal jsem jim fotky se zasněženou přírodou v notasu z ČR, to se jim náramně líbilo, hlavně je zajímalo, jestli tam máme taky pralesy a metr široké stromy J. Byla s nima sranda.
Ráno jsem měl naplánovanou cestu zpět na parkoviště, pracanti vstávali brzy, toho jsem využil, protože je to dost dlouhá štreka a chtěl jsem to jít v klidu, co bylo pozitivní, tak nepršelo, cesta mě netrvala ani moc dlouho, za necelých šest hodin dvacet kiláků, tam jsem to šel sedum hodin.
Celkově to hodnotím jako moc hezký výlet i s tím pobytem na chatě, jak sám dvě noci, kde člověk může o samotě přemýšlet a srovnat si věci v hlavě a neruší ho žádná telka ani rádio, tak s partou místních lidí, alespoň jsem se jim dostal trochu pod kůži a poznal co jsou zač, je znát, že nemají za sebou komunismus, jsou dobrosrdeční a vyzařuje z nich pozitivní energie.
Zde je odkaz na fotky adam591.rajce.idnes.cz/South_Coastal_Track_13-17.04.2013